HERBÁŘ

ECHINACEA

je rostlina domácí na prériích Severní Ameriky, ale dá se vypěstovat i u nás. Odpradávna ji používaly k léčbě staré indiánské kultury a daly jí jméno sluneční klobouk. Pro vědu ji objevil dr. Meyer koncem 19. století. Na jeho cestách mu prozradila jedna Indiánka, že echinacea roztlučená mezi kameny a přiložená na poraněné místo zhojí všechny rány.
Jméno echinacea je odvozeno od řeckého slova echinos, což znamená ježek. Echinacea připomíná svým květem naši dobře známou kopretinu, jejíž střed je ale plochý. U echinacei ze středu vystupují pichlavé, ježaté útvary, soubory drobných květů uprostřed složeného květenství, nastavené jako by k obraně.
Rostlina je využívána celá, nejúčinnější drogou je kořen, potom květ a nakonec list. Kořen se sbírá na podzim, květ a list v době květu.

• Echinacea má celou řadu léčivých účinků. 
• Po zevní aplikaci hojí rány a zranění. 
• Vliv na zvyšování imunity organismu. 
• Vede k aktivaci bílých krvinek, lymfocytů, které jsou schopny pohltit původce infekce přímo v organismu člověka a také produkovat protilátky. 
• Vykazuje značnou antibiotickou aktivitu, a to nejen proti bakteriím, ale také proti virům.
• Echinacea se používá k prevenci infekčních onemocnění a celkovému posílení imunity
• k léčbě kataru horních cest dýchacích, chřipky, angíny či obyčejného nachlazení, chronických zánětů močového měchýře, ženských pohlavních orgánů, prostaty, zánětu mízních uzlin a při sklonech k hnisání.  
• Pokud se uchýlíme k domácí výrobě, nejúčinnější formou je tinktura. K ní potřebujeme 100g kořene (nebo 113g květů nebo 125g listů) a 500ml čistého lihu o koncentraci 60-65%. Čerstvou drogu ( tinktura ze sušené drogy je méně účinná ) přelijeme lihem a necháme po dobu sedmi dní stát za občasného protřepání při pokojové teplotě v uzavřené nádobě. Osmý den necháme ustát a tinkturu zfiltrujeme. K prevenci se používá jedna lžička tinktury ráno na lačno. V době, kdy kolem nás zuří chřipková epidemie, bereme jednu lžičku také večer. V době nemoci se doporučuje užívat jednu lžičku každé 3 hodiny. 
• Echinacea není součástí čajových směsí, protože sušením se její účinnost podstatně snižuje. Přesto ji ve formě čaje volíme tehdy, kdy přítomnost lihu vadí, t.j. při jaterních chorobách a v těhotenství. Echinacea je netoxická, nejsou známy žádné kontraindikace ani nežádoucí účinky.

Díky všeobecnému poklesu imunity vysoce civilizovaného lidstva se k této indiánské bylince upírají naděje světové farmacie. Kromě prevence infekčních chorob, která byla vědecky prokázána, patří k jejím přednostem i to, že se člověk při jejím pravidelném užívání subjektivně lépe cítí.

DUB  LETNÍ

Hlavní jsou vlastnosti dubové kůry, která ač známá, mnohé překvapí svým všestranným použitím, zejména tehdy, rozhodneme-li se léčit některé letní neduhy přírodní cestou, případně v polních podmínkách. Nejdříve ale o dubu z moudrostí našich předků.
Předkové všechny mocné rostliny zasvěcovali nejvyšším bohům (Řekové Diovi, Slované Perunovi, Germáni Thorovi), případně jako staří Keltové, obětovali v dubovém háji. Samozřejmě pak dubové dřevo působilo jako universální léčivo. Stačilo prý protáhnout dítě větvemi mladého dubu, nebo prostrčit dítě skulinou v dubu starém a bylo po nemoci. Dub působil příznivě nejen na děti. V jedné německé vesnici prý měli dub, jehož mohutné větve byly na mnoha místech propletené a srostlé, takže vytvářely takovou,,zdravotní prolézačku". Když se nemocnému podařilo se větvemi proplést, uzdravil se. O schopnostech starého dubu nejlépe vypovídala hromada holí, berlí a obvazů ponechaná přímo pod stromem.
Dub je u nás velmi známý statný strom s typickými listy. I když dobře poznáme rozdíl mezi dubem a bukem, díky podobnosti jmen se nám často spletou. Navíc patří dub do čeledi bukovitých. Nejsme-li si jisti, můžeme si vzpomenout na jednu českou pohádku, přepsanou mistrně Janem Werichem. Jmenuje se Až opadá listí z dubu. Pohádka nám nenásilně podsunuje dvě cenné botanické poučky. Za prvé, že listí z dubu na podzim neopadává a za druhé vysvětluje typický tvar dubových listů. To prý bylo tak, že si čert domluvil schůzku se sedlákem, aby získal jeho duši. Jako termín nástupu do pekla stanovil podzim, kdy opadává listí z listnatých stromů. Přešel podzim a zima, zahnědlé listí však stále na dubu drželo. A na jaře, když už čertu konečně svitla naděje, že listí opadá a on se konečně dočká, začalo pučet listí nové. Čert ve zlosti vyskočil na dub a všechny listy ohryzal. S trochou nadsázky tedy můžeme říci, že krátce řapíkaté, peřenolaločnaté listy nesou otisk čertova chrupu. Dub hraje významnou roli i v jiných českých pohádkách. Zcela úmyslně zde nerozvíjím fakt, že plody - žaludy, botanicky nažky, sloužili Rumcajsovi jako střelivo.
Duby rostou od nížin po podhůří a to buď osaměle, nebo ve společenstvích zvaných doubravy.
Nejdůležitější částí stromu, která se sbírá, je dubová kůra (Cortex quercus). Rostlinnou drogu tvoří sušená kůra z mladých kmínků nebo větví maximálně 15cm silných. Loupe se hladká, zrcadlově šedá borka, nejlépe z poražených stromů či větví před vyrašením listů (březen -- duben). Sušíme ji do 50oC.  Kůra obsahuje velké množství tříslovin, hořčiny a pryskyřici.

• Působení dubové kůry je především adstringentní -- svíravé. 
• Lze však prokázat i působení protibakteriální. Podává se po lžičkách ve formě odvaru hlavně při žaludečních a střevních katarech a při průjmech. 
• Při průjmu zabraňuje přestupu škodlivých bakterií do močových cest a pohlavních orgánů. Velmi často se z ní připravují i koupele, a to k úlevě při bolesti 
• při onemocnění hemoroidy, k podpoře hojení poporodních jizev, při kožních zánětech, při zánětech dásní, mírnějších popáleninách a při pocení nohou. Není vhodné koupat rozsáhle popálenou pokožku a velké nekrotizující rány.

Dubovou kůru pro vnitřní použití připravujeme ve formě odvaru. Vhodná je jemně drcená kůra 1,5 -- 2g na jeden šálek. Pro užití zevní připravujeme odvar koncentrovanější, například pro sedací koupel při hemoroidech či poporodní péči vezmeme 30-40g sušené dubové kůry na 1l vody. Na bolestivé klouby přikládáme kaši z čerstvých drcených listů (nebo to mohou být listy sušené a spařené). Obklad necháme působit nejprve 1 hodinu, později i celou noc. Mastnou pleť můžeme osvěžit doma připravenou pleťovou vodou, které póry čistí a stahuje. Do čtvrt litru vařící vody přidáme 10g dubové kůry a vaříme ji mírným varem přikrytou 10 minut. Necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a mírně teplou přikládáme pomocí vatových tampónků na obličej. V letním období je pro mnohé velkým problémem pocení nohou. Tuto nepříjemnost pomůže odstranit koupel připravená z 25g dubové kůry, kterou vaříme po dobu 5 minut ve 2 litrech vody. Pak přidáme 25g heřmánku, necháme projít varem a na 5 minut odstavíme. V lázni koupel doplníme na 8-10 litrů tak, aby byla vlažná. Koupel trvá 10-15 minut.
Hospodyňky je třeba upozornit na to, že koncentrovaný odvar z dubové kůry barví za tepla i za studena všechny nádoby, ve kterých se připravuje, nebo chladne. Tato nepříjemná vlastnost však bývá bohatě převážena léčivým účinkem odvaru.

DIVIZNA - DIVIZNA
Léto je velmi příhodné období pro sběr květů a listů divizny velkokvěté. Její latinský název Verbascum vznikl zkomolením slova barbascum (barba = vous), které připomíná plstnaté ochlupení celé rostliny. Je to velmi nápadná, dvouletá statná bylina, dorůstající výšky až dvou metrů. V prvním roce vyrůstá růžice plstnatých listů, která na podzim odumírá. V dalším roce vyráží lodyha se zlatě žlutými květy, vytvářejícími bohatý hrozen. Diviznu najdeme volně v přírodě na kamenitých stráních obrácených k jihu, je také pěstována v zahrádkách. Škoda, že velmi často jen pro okrasu. Divizna kvete od června do září. Pro její sběr je nyní v červenci právě vhodná doba.
Drogu tvoří květ (Flos verbasci). Sbírají se pouze koruny květů bez kalicha. Květy kvetou velmi krátce. Rozvíjejí se ráno a odpoledne již opadávají, proto je nutné je sbírat postupně každý den. Květy, které nesmí být při sběru vlhké, se rozkládají na plochu tak, aby se nepomačkaly. Sušíme je rychle, nejlépe během jednoho dne na slunci, nebo v otevřené troubě při 60°C. Pokud se do usušeného květu připletou i zahnědlé květy, které samy opadaly nebo zbytky kalicha, celý sběr se znehodnotí. Dobře usušený květ se ukládá do neprodyšně uzavřených igelitových sáčků. Méně často se sbírá list divizny.
Hlavními obsahovými látkami jsou saponiny, třísloviny, sliz a flavonoidy, které se v účinku vzájemně doplňují.

• Sliz vytváří na sliznici ochranný povlak, který ji chrání před vysušením a drážděním, saponiny a flavonoidy napomáhají rozpouštění hlenů. 
• Divizna velmi účinně podporuje vykašlávání hlenu, tlumí křeče průdušek a tak se používá hlavně při onemocněních horních cest dýchacích jako expektorans a při astmatu.

Z květu se připravuje čaj (1,5g sušeného květu na jeden šálek čaje). Lepší je macerace za studena. Nálev je nutné dobře zcedit, protože obsahuje množství drobných chloupků, které by dráždily sliznici hrtanu. Proto se doporučuje filtrace přes papírový nebo plátěný filtr. Velmi často je divizna součástí expektoračních směsí.

• Oblíbená je kombinace stejných dílů divizny, černého bezu a lípy, používaná při nemocech z nachlazení. Čaj oslazený medem má velmi lahodnou chuť. Nežádoucí účinky nejsou známy, přesto se droga nemá používat dlouhodobě.
• Divizna ovlivňuje také činnost sleziny a působí močopudně.
• Kašovité obklady z květů lze použít přímo na léčbu ran i bércových vředů.
• Květ smíchaný s listem v poměru 1:2 působí jako mírné projímadlo. 
• Naklepané listy, potřené teplým olejem, použijeme jako obklady na otoky a rány. 
• Ze sušených listů lze připravit odvar (hrst se přelije 0,5 l studené vody se vaří 10 minut na mírném ohni), pro použití k obkladům na otoky. 
• K dalšímu neobvyklému využití divizny patří její používání v kosmetice - pro barvení vlasů na žluto či získání přirozeného ruměnce při potírání tváří listy divizny, tak jak to dělaly starší Římanky.

BRUTNÁK  LÉKAŘSKÝ (Borago officinalis)

V přírodní medicíně se brutnák lékařský užíval jako lék při horečkách, zevně k obkladům na rány a vředy. Dnes je brutnák pro široký rejstřík možného použití tak říkajíc v módě. Neušel pozornosti farmaceutických firem, které nabízejí jeho hlavní produkt -- olej, ať již samotný nebo v kapslích. Tím nám do jisté míry usnadnily práci s touto rostlinou. Ušetřily nás nejistoty pěstování na zahrádce, stačí zajít do lékárny.
Brutnák je asi půl metru vysoká letnička s květy blankytné barvy. Většinou se pěstuje v zahrádkách, zplaňuje jen výjimečně. Je teplomilný a choulostivý na napadení mšicemi.
Drogou je kvetoucí nať (Herba boraginis), sbíraná nejlépe v první fázi květu, hitem poslední doby je brutnákové semeno.

• Nať obsahuje především slizy, třísloviny, saponiny, minerální látky (vápník a draslík), vitamíny, aminokyseliny a další důležité látky. 
• Má využití zevní i vnitřní. 
• Vnitřně ji podáváme tam, kde je třeba zajistit ochranu sliznic (to zprostředkují rostlinné slizy), hlavně proti zánětům a vředové chorobě. 
• Má též účinek močopudný, mírně antidepresivní a zklidňující. Užívá se ve formě nálevu (2-3x denně 1 sklenička). 
• Společně s listem jahodníku příznivě ovlivňují nadměrné pocení (ob den se střídá nálev z brutnáku a jahodníku, pije se 4 -6x denně).

Odvar z brutnáku se používá k jarní očistné kůře. Droga by se ale neměla užívat dlouhodobě, protože existuje podezření na její hepatotoxicitu (škodlivost pro játra).

• Zevně se používá k obkladům, např. na bércové vředy a špatně se hojící rány, popáleniny nebo jako kloktadlo. Pro zevní užití se z brutnáku připravuje koupel nebo kašovitý obklad. Často je využívána i jako koření. Spolu s estragonem, listem révy vinné a koprem je výbornou součástí láku na okurky.

Obsahová látka	Rostlina	Používaná část rostliny
Silice dezinfikují dýchací cesty	Mateřídouška úzkolistá Tymián obecný Dobromysl obecná	kvetoucí nať kvetoucí nať kvetoucí nať
Saponiny ztekucují hlen	Divizna velkokvětá Lékořice lysá (Sladké dřevo) Prvosenka jarní (Petrklíč) Mydlice lékařská	květ kořen květ a list kořen
Slizy ochraňují sliznici dýchacích cest	Jitrocel kopinatý Proskurník lékařský Sléz přehlížený Podběl lékařský Len setý Lišejník islandský (Pukléřka)	list květ a kořen květ a list květ a list semeno stélka
Flavonoidy mají protizánětlivý účinek	Černý bez Lípa	květ květ

Začal nám krásný barevný podzim. 

Někomu se zdá toto období poněkud chmurné, ale vězte, že jej budeme mít takový, jaký si jej uděláme.

Přináším Vám několik základních očistných bylinných směsí, na které se každý den s radostí budeme těšit. Při popíjení si uděláme čas pouze pro sebe, při blikající svíčce anebo s dobrou knihou. To již nechám na Vás, já vás nyní provedu jednotlivými směsmi  

První směsí, kterou je dobré začít je posilující a čistící ledviny, játra a střeva.

PŘESLIČKA, JITROCEL, RDESNO TRUSKAVEC,  ŘEPÍK

Připravíme ho tak, že na ¼l vody dáme polévkovou lžíci směsi, spaříme a 15 min louhujeme, pijeme 2-3x denně před jídlem, nesladíme. 

Druhou  je bylinná směs kterou mohu doporučit , čímž docílíte  omezení chutí k jídlu.

 TRNKA, ROZMARÝN,ŠALVĚJ,PAMPELIŠKA

 Tři čajové lžičky směsi dáme na ½ l vody, spaříme, 5 min louhujeme, scedíme, pijeme šálek teplého čaje 3x denně 10 min před jídlem. 

Někomu udělá dobře i lehce pročištující čaj  v následujícím složení.

ŘEBŘÍČEK, LIBEČEK, JALOVEC, KRUŠINA,SENNA, CHALUHA BUBLINATÁ

 Polévková lžíce směsi na ¼ l vody se spaří vroucí vodou, 15 min louhujeme a pijeme 2x denně část před jídlem a část po jídle, nesladíme.

Další bylinná směs je určen  pro regulaci metabolismu tuků a jejich snadnější rozpouštění v krvi.

ŘEBŘÍČEK, TŘEZALKA, CHALUHA BUBLINATÁ

 Dáme jednu čajovou lžičku směsi na ¼l vody, spaříme a 5 min louhovat. Pijeme 3x denně před jídlem, nesladíme a nešklebíme se, protože díky chaluze bublinaté je z čaje cítit závan moře. Nikoliv sůl, ale rybina, neboť chaluha je řasa. 

Pokud si opatříte za účelem vypadat lidsky a ne vesmírně krásně všechny výše uvedené bylinné směsi vězte, že se pijí jako pitná kúra tj. jeden čaj tak dlouho, dokud sáček s čajem není prázdný (cca 14 dní) a potom začneme s další směsí.

A na závěr si uvědomíme, zatímco duši si musí každý očistit sám, odpuštěním a přijmutím událostí, které se staly a tudíž se nemohou odestát, může vás u toho provázet

                               měsíční kúra  na očistu těla i ducha

která se  provádí čtyři týdny, od úplňku do úplňku a využívá sil měsíčních fází. Když měsíc ubývá, snáze se očisťujeme a když přibývá, lépe regenerujeme.

Budeme potřebovat následující byliny.

RDESNO TRUSKAVEC, VŘES , PAMPELIŠKA, DOBROMYSL , MEDUŇKA , MARAL , MĚSÍČEK

Postup je následující.
První týden - fáze očistná.
V den úplňku zahajujeme kúru půstem, celý den o chlebu a vodě. V následujících dnech budeme střídavě popíjet bylinu  RDESNO TRUSKAVEC a bylinu VŘES

Tj. jeden den - truskavec, druhý den -  vřes - v množství asi ¾ litru nálevu na den, připraveného tak, že 1 rovnou polévkovou lžíci spaříme 250 ml vroucí vody, 10 minut louhujeme. Připravujeme 3 až 4x denně, případně najednou do termosky a pak vypijeme po doušcích. Čaj zásadně nesladíme, pijeme před jídlem nebo mezi jídly. Truskavec je vynikající krev čistící bylina a pročistí především játra a oběhový systém. V kombinaci s vřesem se pak připojí i čistění ledvin.

Druhý týden - fáze očistná.
Druhý týden kúry přitlačíme-  speciálně na ledviny. V čase mezi 17.-19. hodinou (18 - 20 hodin letního času) rychle vypijeme 1 litr nepříliš koncentrovanou bylinu PAMPELIŠKU Účinnost zvýšíme použitím destilované vody. Večeříme až hodinu po vypití čaje. Posledním dnem této části kúry je den novoluní. Tento den držíme úplnou hladovku, pouze pijeme minerální vodu. Slabší povahy mohou vypít cca 3/8 litru zeleninových šťáv.

Třetí týden - fáze regenerační.
S přibývající Lunou se vrhneme do regenerační fáze. Nejprve regenerujeme nervy. Střídavě denně budeme popíjet bylinu DOBROMYSL a z MEDUŇKY, připravované stejně jako čaj vřesový či z  truskavce, ovšem bereme pouze 1 vrchovatou čajovou na 150 ml vroucí vody, opět pít 3 až 4x denně před jídlem nebo mezi jídly ? nebo asi půl litru čaje vypít po doušcích z malé termosky.

Čtvrtý týden - fáze regenerační.
Až ke dni bezprostředně předcházejícímu úplněk budeme střídat posilující byliny, jeden den čaj z MARALU a druhý den čaj z MĚSÍČKU,  pijeme 3x denně šálek nálevu, ráno, před obědem a odpoledne kolem 16. hodiny.

Kúru končíme následující úplněk dietním dnem o chlebu a vodě.

Tato očistná a regenerační kúra je na provádění velmi nenáročná, ale přitom neobvykle účinná. Je doporučeno ji provádět 2x za rok, nejlépe s nastupujícím jarem a s přicházejícím podzimem, léčebně pak dle potřeby.
Jedna rada na závěr, rozepište si čaje do kalendáře podle jednotlivých dnů.

A nezapomeňte, že když Bůh tvořil zemi, stvořil zeleň v den třetí a člověka až v den šestý. Jsou tedy byliny služebně starší než člověk a byly stvořeny pro něho. Přistupujme k nim proto s trpělivostí, pokorou a láskou, vědí totiž víc než my.