Cikorka je pražený drcený kořen čekanky, a je používaná jako náhražka kávy.
Hořké látky povzbuzují chuť k jídlu a povzbuzují činnost trávicích orgánů (zvyšují chuť k jídlu) tím, že podporují vylučování trávicích šťáv (bez podstatného zvyšování jejich kyselosti), zlepšují motilitu hladkého svalstva trávicí trubice a mají mírně projímavé účinky. Dále mají i mírný žlučopudný účinek. Pro svoje mírné účinky se droga ordinuje i pacientům s citlivějším žaludkem nebo pacientům s vředovou chorobou žaludku. Doporučuje se i při achlorhydrii a při chorobách spojených se zpomaleným vylučováním žluče (žlučopudný prostředek), případně se sklonem ke stáze ve žlučníku nebo ve žlučových cestách (s výjimkou obstrukce žlučovodů), při chronických chorobách žlučníku a jater. Hlavně kořen se přidává do stomachických a žlučníkových čajovin.
Meduňka
V lidovém léčitelství se užívá především při nervově podmíněných poruchách žaludečního a střevního traktu, při migréně a bolestivé menstruaci. Meduňka v sobě spojuje účinky máty a heřmánku se sedativním působením. Uplatňuje se při neurastenii, která ovlivňuje srdce a cévy: bušení a bolesti u srdce, zrychlení srdeční činnosti atd. Podává se také při poruchách zažívání spojených s plynatostí a kolikami, při poruchách pohybu žlučových cest, při protibakteriální léčbě hnilobných a kvasných procesů ve střevech, působí proti některým virům (Herpes).
Levandule
V lidovém léčitelství se používá jako hyperemikum, sedativum a spasmolytikum. Vnitřně v nálevu jako prostředek mírně uklidňující nervy, např. při neurastenii, bušení srdce, předrážděnosti, migréně, závratích a nespavosti. Tlumí kolikové bolesti. Používá se také jako žaludeční prostředek při žaludečním kataru, při střevním nadýmání, při průjmech a jako mírné diuretikum. Dále je rostlina používaná při revmatismu, akné a menstruačních obtížích.
.Drogy se samy užívají zřídka. Obvykle se předepisuje v kombinaci s jinými potencujícími drogami, např. s listem máty, kůrou krušiny, natí třezalky, řebříčku - do čajovin při žlučníkových chorobách.
Celkové metabolické účinky: Drogy mají metabolizující (tzv. krev čistící) účinky, neboť mírné zvyšování diurézy, spolu s ostatními vhodnými vlastnostmi drogy, napomáhá látkové přeměně. Drogy se kombinují ve směsích do metabolizujících čajovin s natí kopřivy, kořenem pampelišky, natí rdesna ptačího, úbory měsíčku apod. Kořen tvoří součást antidiabetických čajovin.
Vnitřní - V čerstvém stavu se používá jako dietetikum (při redukční dietě). Nať má podobné účinky jako kořen, jenom podstatně slabší.
Kůže: Zevně se drogy aplikují při některých dermatózách. Užívá se při kožních chorobách. Čerstvá šťáva z kořene, vmasírovaná do vlasové pokožky, podporuje růst vlasů. Zevně se může čekanka aplikovat jako obklad při některých ekzémech. Květovou drogu používáme k výplachům očí při zánětu spojivek, víček, rohovky a duhovky.
Léčivé účinky lidové Drogy mají mírně projímavý účinek, zlepšují chuť k jídlu, podporují trávení, léčí záněty v trávicím traktu. Užití čekankového čaje má též značný význam v profylaxi tzv. funkční zácpy, vzniklé u disponovaných osob např. v prvých dnech přechodné změny pobytu apod. (cestovní zácpa). Čekanka se užívá i při městnání krve v játrech a slezině. Lze ji rovněž využít při léčbě jaterních onemocnění včetně žloutenky, při zahlenění žaludku a nadměrném vylučování žluči, dále pak při žlučníkových kaméncích a v léčbě chorob sleziny. Čekanka podporuje funkci jater a má příznivý vliv na tvorbu a vylučování žluče. Udává se i použití žloutence. Hojně se užívá čekanka proti škrkavkám a to buď tak, že se žvýká čerstvý kořen a šťáva z něho polyká, nebo se kořen nakrájí na drobné kousky, posype hodně cukrem a této směsi se užívá 3x denně lžíce. Šťáva ze žvýkaného kořene vypuzuje škrkavky. Kořen se k tomuto účelu cukruje a prodával se v lékárnách jako prostředek proti cizopasníkům. Čekankové drogy se nejčastěji kombinují s jablečníkem a heřmánkem, případně i s pampeliškou.
Kardiovaskulár: Drogy zlepšují práci srdce. Čekanka se užívá i při městnání krve ve slezině. Lze ji rovněž využít v léčbě chorob sleziny.
Urogenitál: Čaj se užívá při ledvinových chorobách, k vyloučení chorobných látek močí a při ledvinových kaméncích. Terapeuticky efektní je kombinace se semenem petržele v poměru asi 2:1. Tato kombinace značně zvyšuje diuretický efekt čekanky i její "krev čistící" schopnost.
Neuropsych.:Drogy působí sedativně. Podávání čekankového čaje tvoří dobrou prevenci proti častému nočnímu probouzení.
Celkové metabolické účinky: Drogy mají
"krev čistící" schopnost, výrazně podporují látkovou výměnu.
Respirační: Při zahlenění průdušek a plic se užívá čekanka, aby se usnadnilo vykašlávání.
Ostatní: Čekanková nať se užívá k obkladům při bolestivých zánětech (a při bolestech žaludku) následujícím způsobem: Spaříme nať i s květy horkou vodou, necháme odkapat a horké přiložíme na zanícené místo a zavážeme. Odvar z květů se přikládá na bolavé oči. V léčbě očních zánětů se využívá výhradně květní droga. Zevně se aplikují na zanícené a opuchlé klouby. K posilujícím masážím končetin, např. po dlouhém ležení nebo po zlomeninách se užívá výtažku z natě: 3 hrsti sušené natě naložíme na týden do lihu nebo silné žitné kořalky a denně končetiny natíráme. V podobě květinového polštářku se užívá při tlaku a bolestivých zánětech žaludku.
Toxicita a nežádoucí účinky: Nebyly zjištěny žádné vedlejší škodlivé účinky, droga nemá stanoveny maximální dávky. Při přiměřeném dávkování jsou nemocnými obě čekankové drogy velmi dobře tolerovány.
